Moje témata

Proč chci na medicínu?

23. července 2017 v 14:50 | Merlin*
Tento článek mi leží v hlavě už moc dlouho. Poslední dobou stále přemýšlím o své budoucnosti. Sjíždím stránky univerzit, ptám se lidí na vzdělání. Jdu do třeťáku na gymplu, takže ještě mám trochu času. Rychle ho ale ubývá a za víc než půl roku si už budu volit maturitní předměty.
Co jsem chtěl studovat? Různé obory jak to bývá. Na základce jsem chtěl být učitel, ale z toho po nástupu na gympl sešlo. Pak mě dlouho (asi do třinácti) držela architektura nebo grafika. Chodil jsem do kroužku výtvarky a byl jsem dost ovlivněný mojí učitelkou. Dokonce jsem plánoval přestup z gymplu na uměleckou (ještě, že jsem to neudělal).
Nějak ve čtrnácti jsem chtěl studovat astrofyziku. Moje výsledky ve fyzice však tak astronomické nebyli. Matematika mi jde, ale na lidi, kteří se tam hlásí asi nemám.
V prváku nastal zlom. Odstartovala to otázka mého taťky:
On: "A proč ty vlastně nechceš jít na medicínu?"
Já: "No jo. Proč vlastně ne?"
Tehdy mi to všechno docvaklo. Biologie a chemie mi nikdy nedělala problém, mamka pracuje v lékárně. A začal jsem hledat informace na internetu. A když jsem narazil na blog Nadšené medičky bylo rozhodnuto. Článek o zimních pitvách mi celkem vyrazil dech. V mém rozhodnutí mě ještě utvrdil taťka, který řekl, že medicínu zkoušel, ale nedostal se tam. Mamka se tam sice dostala, ale nakonec šla na farmacii. Baví mě práce s lidma-to jsem si ověřil na brigádě.

Moje absolventská práce ve výtvarce
na téma Anatomický atlas

Neuvědomil jsem si, že nejlepší bude studovat to v čem vynikám a jedničky z biologie a chemie mi ukázaly směr. Samozřejmě taky to, že mě ty předměty baví. Není to jen o známkách. A krev mi nikdy nevadila.
Proč tedy studovat medicínu? Jaká je moje motivace?
Hlavně je hrozně těžké se tam dostat. A to je pro mě výzva. Dostat se mezi 380 (chci do Brna) vyvolených. Je to dost perspektivní povolání. V postatě vždycky najdete práci a jste hodně užiteční. Vše závisí na vás. S tím přichází i zodpovědnost.
Na medicínu chci, protože vím, že i když to bude těžké, bude mě to bavit. A to je to čím by jste se měli řídit. Neposlouchejte ostatní- jak je ten váš vysněný obor neužitečný. Dělejte co vás baví a studujte co chcete studovat!

Ještě si musím připomínat, že první musím odmaturovat :D.
Merlin*

My summer plans #2

28. června 2017 v 13:25 | Merlin*
A je tu léto 2017! Někteří jsme se dočkali, někteří umírají horkem (jako třeba já). Minulé léto jsme zveřejnil své plány na prázdniny, a jelikož se červenec blíží, nebude tomu teď jinak.



Protože jsem poctivý student, musím mít volno. A to trávím nejčastěji pasivně-hodím nohy na stůl a čtu si, hledám informace na internetu. Prázdiny dají člověku volno, ale v mém případě taky nudu. Prostě ten řád chybí. A proto potřebuju plán, aby jsem svůj volný čas dobře využil

Stálé akce
Jediná stálá akce-jedu 15.-20. srpna do Olomouce na takový sraz křesťanských lidí. Jedu tam spíš ze zvědavosti než za nějakým prohloubením duchovního života (WTF?). Je to takové vtipné chodit po akci, kde je hrozně moc lidí. člověk si potom nepřijde, že je na všechno sám (i když teda se sprchama to není vůbec ideální). Jedu tam jen s kamarádama-prostě fajn výlet.

Plány doma
Na příští školní rok jsem si vybral seminář z němčiny. Učení slovíček má o to větší smysl. Chci si vzít své staré učebnice, vypsat si z nich slovíčka, a ty se přes systém katiček naučit. Musím je pochytit dokud v tom nemám zmatek a ať mi to prostě víc jde.

TED videa je skvělý způsob na získávání nových poznatků, ale já je chci využít na učení angličtiny. Obecně v jazycích jsem strašně zaostalý. Taky budu znovu po večerech číst Hrů o trůny v originále a z toho si vypisovat slovíčka.

Mám v pokoji hrozně moc věcí. V nejbližší době očekávám záchvat minimalismu. Něco potřebuju fakt vyhodit a něco by stačilo jen přemístit. Uvidíme.

Na skříni mi teď leží nekolik knih. Musím říct, že tolik nových knih jsem pohromadě ještě nikdy neměl. Teď je stačí jen přečíst a nějak vměstnat do přetékající knihovny. A s tím se pojí i jedno velké dilema-Jelikož mám hodně málo místa v pokoji a chtěl bych novou knihovnu, musel bych vyhodit křeslo (velmi pohodlné křeslo). Knihy na zemi vs. pokoj bez pohodlí. A taky mě čeká knížka z povinné četby Nový epochální výlet pana Broučka.

Nedávno jsem ukončil na ZUŠ výtvarný obor. Nebude na škodu když si něco nakreslím. Vyjít ze cviku úplně nechci.

Práce
Opravdu kapitola sama o sobě. Pracuju v jednom supermarketu-doplňuju zboží. Upřímně-bývají chvíle kdybych radši utekl a už tam v životě nevkročil. Nejsem ten člověk, který pro peníze (a je to fakt dobře placené) udělá vše. Plánuju chodit na osm hodin 2 týdny v měsíci. Tak mi držte palce.

Doufám, že si budete (stejně jako já?) užívat volna. Někam vyražte a nestresujte se!
Merlin*

Čas říct sbohem nepořádku v pokoji

15. února 2017 v 15:00 | Merlin*
Otevřete dveře, do očí vám vpálí bomba "bordelu" v pokoji. Už zase musím uklízet?

My favourite blogs

13. února 2017 v 15:00 | Merlin*

Vítám vás u článku, kde se budu věnovat mým oblíbeným blogům.
Rozdělil jsem je do pár kategorií. Doufám, že se vám budou líbít a možná v nich najdete inspiraci.
Lifestyle a Klasic
Klasika. Píše je většina blogerů a jsou někdy i zajímavě podané. Většinou jde i o formu deníčku. Upřímně nemám rád blogery (a teď se to vztahu na uživatele blog.cz), kteří si během své existence nahnali návštěvnost jen díky tomu, že komentovali každý nový článek, který vyšel na Srdci blogu, tema-tydne a zviditelněných článků na hlavní stránce. Přijde mi to zkrátka jako honba za fanoušky. Ale teď už k těm oblíbencům! Na začátek bych zmínil blogy audaxxx.blog.cz a Just a casual guy, které píšou moji spolužáci :DDD. Audax píše o svém životě, pocitech, válečných filmech a poruchách příjmů potravy či stravovacích stylech. Blog Just a casual guy je ještě v začátcích, takže ho berte s rezervou. Měl by to být takový ten blog, na který se podíváte po náročném dni a trochu vás uklidní a potěší hezkými fotkami. Dále jsem minulý rok objevil dnes již neaktivní blog Yimovský svět, kde najdete hlubokomyslné články i nějaké literární výtvory. Autorka se sice přesunula z blogu.cz na blogspot, ale již její tvorba skomírá a aktivita je čím dál bledší.
Módní blog(y)?
Czech Fashionisto's Diary je jeden z mála blogů, který vede muž. Hrozně rád bych byl pravidelným čtenářem, ale je tu jeden problém. Jeho tvorba je zkrátka kýč jak bič. Často se prezentuje v retro oblečení a někdy to ale fakt až příliš. Hledám inspiraci v módě a zde najdu jak bych se mohl obléct na nějakou retro párty a ještě by to stálo dohromady více než třináct tisíc.
Medické blogy
Pro mě kapitola sama pro sebe. Studenti lékařských oborů píšou o svém životě jak na univerzitě tak i něco málo ze života. Nejoblíbenější? Zatím nadšená, Omylem medičkou. Musím přiznat, že Zatím nadšenou jsem objevil díky stránce medicke-blogy. Poslední dobou sleduju i Bloncku, která studuje zubní na 1. lékařské na UK.

Inspirace je pro mě důležitá a ovlivňuje můj život.
Merlin*

Jsem stále líný

18. srpna 2016 v 11:34 | Merlin*
Právě je čtvrtek, 18. srpna 2016.
Nejsem:
mrtvý
schopný něco dělat

Jsem:
líny
znuděný

Znáte takový ten pocit, když se vážně nudíte, ale jste zároveň moc líní na to, aby jste něco dělali? Pokud ano, tak víte, jak vypadá druhá polovina srpna u mě (pokud někde nejsem). Zkrátka škola je ještě poměrně daleko, není co dělat-jen můžete dokola uklízet (a to u mě nehrozí).
Četli jste mé Summer plans? Pokud ano, tak už víte, že jsem byl v Polsku na papežovi. Byl to trip na 11 dní a já si to pořádně užil, takže se tu možná brzo objeví článek.
Dále jsem byl na táboře, kde jsem poprvé zažil pocit velkého vedoucího. Juchuu
A pojedu k moři!

A pozoooor...PŘEČETL JSEM MÁJ OD K.H.MÁCHY!!!! (ano,vím, že to má jen 37 stránek) Mám důvod oslavovat, protože to je první kniha z povinné četby, kterou jsem nečetl na poslední chvíli (máme pravidelně literární testy z povinné četby).
Začal jsem teď číst Ranhojiče od Noaha Gordona. Jsem asi na 97. straně a je to zatím fakt super, hlavně neskutečně zajímavé.

Chtěl bych se zeptat, jestli by vás bavily články, které by měli podtitul Travel sheets!? Tento článek by vždy obsahoval jen jednu (max 2) fotky a já byl k tomu přidal nějaký komentář. Viděli by jste moje fotky z Paříže, Berlína nebo Krakowa. Pokud by vás to zajímalo, dejte vědět.

Nakonec bych chtěl pozdravit Zatím nadšenou medičku, která nedávno na svém blogu zveřejnila manuál pro prváky, kteří se dostanou na LFMU. Blohopřeji k úspěšnému složení zkoušky z anatomie a přeju hodně úspěchů v druháku! A všechny články si poctivě ukládám, aby mi nic neuniklo Mrkající.

Děkuji za přečtení článku a užívejte zbytku prázdnin!
Merlin*

Něco o knihách

5. června 2016 v 15:06 | Merlin*
Nedávno probíhala v knihovně, kam pravidelně chodím, burza vyřazených knih. Pro mě osobně to byla obrovská šance, jak získat do své knihovny opět pár knih za pár korun. Jdou zde najít tituly za pět korun a některé i zadarmo. Já jsem zakoupil některé knihy o organické chemii, kdyby jsm se náhodu někdy hodně nudil. Dále v mém pokoji přibilo něco z povinné četby (Chrám Matky boží v Paříži, R.U.R., Bílá nemoc, Kytice), další naučná literatura (Astronomie, Koperník, Česko-Italský slovník, Obecná genetika) a něco navíc (Hrabě Monte Christo, Divadlo Járy Cimrmana). Celé mě to stálo 185,-Kč. Takže nádhera.
Dneska bych se tedy chtěl věnovat knihám.
Já postupně pozoruji, že zájem o knihy u mé generace poněkud klesá. Je to sice škoda, ale není se čemu divit. Virtuální realita a film je pro vás oddechovější a hlavně nemusí zabrat tolik času jako četba. Já mám ke knihám vztah velmi kladný. Takovéto když otevřete knihu a teď si knihy přivoníte a ona tak zvlášťně zároveň voní a zapáchá (doufám, že mě někdo pochopil). Nic se nevyrovná knihám.
V poslední době mi však dělá problém se k mým papírovým kamarádům dostat. Může za to kombinace mé lenosti, hromady učení a nedostatku času. Bohužel...
Ptáte se proč si kupuju na burze knih tolik zbytečností? Protože bagr. Koupil jsem si je, protože si myslím, že rozšiřování knihovničky není ztráta času. Jen doufám, že ty knihy moje děti nevyhodí do sběru papíru.
Knihy se mi zkrátka líbí a baví mě si v některých z nich číst. Já si svou knihovnu přeskládává dosti často. Mám ji členěnou do několika poliček, kde jsou knihy roztříděny podle obsahu na fantasy, histrické romány, naučnou literaturu, encyklopedie a ty ostaní knížky, které moc nečtu.
Tím jsem vám prozradil, že jsem fanoušek fantasy a historických románů.
Povinná četba mi sice rozšiřuje obzory, ale ne vždy mě nadchne (Ne vždy se to dá číst). Teď čtu Lakomce od Moliera a je to super (adept na maturitní četbu).
Nakonec bych vám chtěl doporučit super youtuberku Dorota Noon, které se knihami částečně na jejím kanále zabývá (dále se specializuje na beauty videa-což já moc neocením :DD).
Děkuji vám za přečtení článku
Merlin*

Je hudebka a výtvarka zbytečná?

8. dubna 2016 v 15:58 | Merlin*
Po přečtení článku mé kamarádky, jsem se opět musel hluboce zamyslet. Psala, že považuje hudební výchovu a výtvarnou výchovu na gymplech za zbytečnost. Když si to tak vezmete, dalo by se nad tím hluboce diskutovat.
Sepsal jsem pár + a -, proč mít a nemít tyto předměty obecně na střední škole
+
Máte v rámci možností širší přehled (když už je to gymnázium ta všeobecná škola)
Odpočinete si nad učením
Můžete se učit v těchto hodinách do ostatních předmětů (ale pšššt)
Pokud budete studovat např. architekturu, tak se budete trénovat v kreslení
-
Pokud nehrajete na žádný hudební nástroj, nemáte hudební vzdělání nebo neumíte zpívat, tak vás mohou hodiny hudebky jen vytáčet
Stejně tak jestli se vám nedaří v malbě nebo kresbě
Pravděpodobně tyto předměty nevyužijete

Myslím ale, že pro každého je zbytečné něco jiného. Někdo nevyužije chemii a fyziku, pro někoho jsou to maturitní předměty. Proto je těžké sestavit předměty tak, aby byl každý spokojen-každý je jiný. Koneckonců jste přece na obecné škole a jste tu dobrovolně. Pokud se nechcete učit fyzikální vzorečky, měli jste jít na školu, kde je fyzika jen rok.
Souhlasím ale s tím, že se na školách málo vyučuje První pomoc. Například bych ještě ocenil finanční poradenství, aby vás naučili s daněmi a jak na účty, půjčky, banku. Zkrátka praktické věci.
Děkuji za přečtení článku
Merlin*

Medicína

6. dubna 2016 v 19:29 | Merlin*
Hlásím se vám opět po dlouhé době. V podstatě se u mě nic nezměnilo. Škola mi jde o trochu lépe než dříve (hlavně proto, že se pilně učím). S houslemi jsem postoupil až na třetí prstoklad, což je pro mě velký úspěch (když jsem hrál na housle prvně, dostal jsem se na třetí prstoklad za rok, teď chodím na housle měsíc a půl). V podstatě, když už se stalo toho tolik dobrého, se nešlo přemlouvat, že mám šanci studovat vysokoškolskou fyziku. Z biologie a chemie jsem vždycky dostával jedničky a tak je medicína asi tím nejlepším pro mě. Ano, vím, že je to hrozně těžké, ale s trochou štěstí a dlouhého učení se to zvládnout dá. I když se bojím pitev.
Každopádně studovat vysokou mi přijde naprosto cool :). Medicína je jedna z nejtěžších. Jdete do školy na osmou (někdy i dříve) a vracíte se v sedm. Pak vás čeká ještě hromada učení (hlavně latinských pojmů a obrázků) a průběžné testy. Praktika si ozkoušíte na zimních a letních pitvách. V podstatě jde jen o paměťové učení. Až později se dostáváte do nemocnic a k pacientům. To je celkem výzva.
Já osobně se budu hlásit nejspíše do Brna na Masarykovu univerzitu. Ta škola mi připadá naprosto super a hlavně je s naším gymplem školou partnerskou.
Místo abych se učil na čtvrtletku, tak jsem pročítal medické blogy (medik=student medicíny). Velmi ty lidi obdivuji. Mají toho hodně a ještě si dokážou vést blog. Doufám, že i já budu mít čas v budoucnu na psaní článků.
Mezi problémy dnešního zdravotnictví je fakt, že mladí lékaři odcházejí do zahraničí za lepším výdělkem. Upřímně se jim nedivím. Navíc v cizině jsou naši doktoři velmi žádaní.
Studium medicíny zkrátka podle mě má budoucnost. Doktorů bude vždy potřeba třeba mezi nimi jednou potkáte i mě.

Ještě bych vám chtěl poděkovat za obrovskou návštěvnost v minulých dnech. Opravdu nevím, co vás to popadlo (pokud víte o nějakém zviditelnění mého blogu, napište to prosím do komentářů). Je to pro mě ocenění za práci, kterou dělám rád a pro vás.

Děkuji za přečtení článku
Váš Merlin*

Housle a znovu?

30. ledna 2016 v 17:43 | Merlin*
Vítejte u dalšího článku na mém blogu. Je to již delší doba od posledního článku, ale díky lednovým testům mě snad většina z vás chápe. Vysvědčení nakonec dopadlo výborně takže toho prázdného měsíce bez psaní (a jen učení) vůbec nelituju. Někdy kolem poloviny ledna jsem se opět začínal zajímat o housle. Už odmala jsem byl veden ke hře na hudební nástroj. Jelikož jsem člověk, který aby něco dělal pořádně, musí to dělat sám od sebe a musí ho to bavit, tak jsem u ničeho dlouho nezůstal.
Vystřídal jsem za svůj život housle, klarinet a kytaru. Opět jsem se teď vrátil k houslím. Začal se mi velmi líbit jejich zvuk. Teď si určitě všichni myslíte, že jsem blb, protože jsem v prváku na gymplu a začínám s nástrojem (a ještě k tomu s houslemi). Nejste první a nebudete ani poslední, kdo si to myslí. Většina lidí mi to důrazně říká. Naštěstí učitel houslí si to nemyslí (nebo mi to alespoň neříká). Ten dokonce učí i 45 letého učitele angličtiny. Alespoň někdo, kdo stojí při mě.
Mám za sebou tři hodiny a zdá se, že mi to pujde. S houslemi jsem sekl před sedmi roky a kupodivu si ještě něco pamatuju. Na začátku jsem tomu nevěřil, že to ještě půjde, ale teď vím, že minimálně čtyři roky hrát budu. A pak? Budu pokračovat samostatně a bude to taky fajn.
Už jsem zkoušel zahrát Pod naším okýnkem. Docela mi to šlo. Učebnici houslí jsem poctivě těch sedm let schovával ve své knihovně mezi Harrym Potterem a Narnií. Ještě že jsem ji nevyhodil. Stojan na noty jsem někde sehnal a housle mám vypůjčené.
Hrozně se těším, až si zahraju např. Cloud atlas nebo Let it go.
Držte mi palce!
Merlin*

Destrukční deník / Wreck this journal

15. listopadu 2015 v 15:00 | Merlin*
Nadávno jsem při prohlížení Youtube narazil na videa o Wreck this journal. Našel jsem, že kniha vyšla i v Česku a že ji mají i v knihkupectví, kam chodím.
Nazaváhal jsem ani chvilku a šel jsem si ji koupit.
Destrukční deník (v angl. originále- Wreck this journal) je druh knihy, která se snad ani nedá považovat za knihu. Zkrátka je to váš deník, který máte za úkol zničit. K tomu vám pomáhají nejrůznější úkoly, každý pro jednu dvou stranu.
Setkáte se tady s: Vemte deník do sprchy, Jen tak si něco pište, Zkuste tuto stránku žvýkat (nepolykejte).
Deník se stal ve světě velmi populární. U nás se najdou už četná youtube videa...
Já mám zatím vyplněno jen asi 7 stránek. I tak mě to baví a plánuju až deník dokončím, udělat na něj dlohý článek. Ale to je ještřě daleko.
Jsou dvě cesty jak deník zničit: pěkně, nebo normálně. Buď budete plnit jen co vám deník přikáže nebo si navíc vyhrajete s desingem. Já jsem si zvolil druhou možnost. Připadá mi, že by mi bylo líto rozmasakrovaného deníku a ještě když jsem za něm zaplatil dvě stovky.
Tady jsou nějaké z mých vyplněných stránek:
Ještě mám tip: Jestli chcete deník ničit podobně jako já, nezapomeňte hotovou stránku zalepit průhlednou lepící páskou... V budoucnu budete za to moc rádi (dost často se pracuje s tekutinou, která se umí vsakovat)
Hodně štestí při ničení!
Merlin*

Proč se těším do školy?

31. srpna 2015 v 15:00 | Merlin*
Prázdniny pomalu končí. Brzy začne opět hon na známky, psaní nudných testů a sedění v lavicích. V posledních dnech mi prázdniny už pěkně lezou na nervy. Pár lidí mě už za to odsoudilo. Neříkám, že prázdniny nejsou fajn. Je super si odpočinout, ale tak nějak mi to už stačilo. Už zase (stejně jako minulé prázdniny) sedím skoro tři týdny doma a nudím se. Červenec je pro mě úžasný měsíc. Přehoupne se srpen a už začíná být nuda.

Vtěrky

12. srpna 2015 v 15:00 | Merlin*
Znáte takové ty lidičky, kteří za vámi chodí jako ocasy a neustále se s vámi chtějí bavit? Ano říká se jim vtěrky a dnes si o nich něco povíme.

Vtěrka, nebo Homo Sapiens Vtěrkus (Člověk vtěrkatý) je zvlášní poddruh, který cíleně vyhledává lidskou společnost, ale neuvědomuje si, že ho společnost mezi sebe z nějakého důvodu nechce.

Typy:
1.) Obyčejná- snaží se zapadnou, po čase to vzdá
2.) Nesnesitelná- snáží se bez přestání
3.) Ocas- přímo s vámi nemluví, ale jen za vámi a vašimi kamarády "nenápadně chodí"
4.) "Zadaná"- Jedné holce se svěří, že má kluka/holku (což samozřejmě nemá)... za nedlouho se to rozkecá po třídě a hned se o ni všichni zajímají. Jí/jemu jde však jen o pozornost
5.) Neodbytná- řeknete jí/jemu cokoliv, ale ona/on se snejně za chvilku vrátí (a vy to víte)
6.) Zamilovaná- pronásleduje vás na každém rohu a zamilovaně nechutně pokukuje. Je nepochybné, že vás chce dostat

Tyto lidi zároveň nesnáším a zároveň je mi jich líto. Já bych třeba bez kamarádů nepřežil.

Můžeme je rozdělit na kluky a holky. Pro kluky jsme s kamarády vymysleli tkzv. Teorii magnetické přitažlivosti. V pronásledování je většinou cílem "alfasamec"(magnet), který je prostě pro vtěrku borec na druhou a za každou cenu mu musí bý vtěrka co nejblíž. Nejde tu o homosexualitu, jen o navázání kamarádského vztahu... Alfasamec je tak obklopen partou "kamarádů", přes které není často ani on sám vidět. A kdyby jste se ho zeptali, co si mzslí o tom, který jde vedle něho, řekl by, že ho už mnohokrát poslal někam, ale on se opět za chvíli vrátil.

U holek je to trochu složitější. Je více typů. Vtěrka, která leze furt za klukem (my víme proč). Tyty holky jsou často dosti vynalézavé, a proto věřte kluci(pokud jste z jiné třídy), že ví nazpamět celý váš rozvrh a má naplánovaný na každý den cesty kudy školou půjde jen aby vás viděla. Říká se tomu stalking.

Další jsou holky, bez kamarádek, které se urputně snaží nabrat kamarádky, ale když se jich zeptáte, pro kontrolu, na výsledek příkladu, řeknou vám ho schválně špatně.

Další kategorií jsou fans, ve kterých se já moc neorientuju. Opět to spadá do stalkingu.

Je jich ještě spostu kategorií, ale ty jsou na tento článek už moc specifické.

A rada pro vtěrky? Nesnažte se tak moc, je to docela trapný. Chodťe raději do společnosti, na akce a zanedlouho se seznámíte.
Merlin*

Vysoká? Ještě prý brzy

9. srpna 2015 v 15:00 | Merlin*
Ještě máš čas! Slyším tuhle větu poslední dobou poněkud často. Přestože je mi patnáct, před hlavou mi vyvstává velká otázka. Kam pokračovat? K čemu se ubírat? Co řěšit? O co se zajímat?
Ještě sice čtyři roky. ALE! Pokud chci uspět v některých oborech, měl bych si již dnes shánět informace z literatury, účastnit se nejrůznějších olympiád a pozorování.
Kam vlastně zvařžuju jít? Mám tři možnosti:

Fyzika/astronomie Lékařský obor Biochemie/Chemie
Masarykova univerzita Masarykova univerzita Masarykova univerzita

Jistě jste si všimli mých sympatií k Masarykově univerzitě. Chtěl bych se ubírat přírodovědným směrem. Kdysi jsem zvažoval i architekturu. Jenže mi ta práce začala připadat nudná a kreativní jen v tom, že kreslíte furt dokola čáry.

Z mamčiny strany (a ta převažuje) bych měl mít nadání na biologii, fyziku a chemii. Z taťkovy strany bych měl zvládat matematiku, ZSV a hlavně právo. Ze ZSV mě však baví jen politika. Právo upřímně nesnáším (GRR).

Poslední dobou uvažuju hlavně o vědecké práci. Nevím, jak to bude s uplatněním. Přece jenom bych chtěl složit i doktorát a pracovat buď na univerzitě (ti co jsou fanoušci TBBT určitě vědí) a nebo v nějakém vědeckém centru. Chtěl bych se uživit.

Lékařství mě láká hlavně s oblibou práce "healera", která mi sedí ve hrách na pc. Taky čtu knížku Egypťan Sinuhet, která vypráví o počátcích lékařství v Egyptě. Na druhou stranu mě odrazuje pobyt v nemocnicích od rána do večera a strach, že bych si vyčítal smrt člověka.

Chemie mi jako jeden z mála předmětů jde úplně přirozeně a i z půlhodiny učení se dá toho vytěžit docela dost, potom mě taky jako každého baví pokusy. Myslím, že by mě bavila genetika. Je to rozhodně zajímavý obor a proč ho nestudovat.

Mám velké sny, ješte se to ale určitě změní, tak se tu nechci moc dlouho rozepisovat.
Merlin*



Stereotyp blogu

2. srpna 2015 v 15:00 | Merlin*
Na blog píšou různí lidé a ti mají zase různé blogy. Jsou tu lidé, kteří píšou články na různá témata, o svém žitotě atd.
Pak jsou tu lidé, kteří si píší na blog svůj deník. Je tu spostu možností, jak se uchytit.
Pak jsou tu ale i lidé, upřesním to dívky, které zaslechli o úspěších na blozích a chtějí se za každou cenu prosadit. Je jich dost. Připřečtení jejich článků se vám ježí vlasy na hlavě a brní vás malíček. Něco je špatně, jako by přes článek na vás mluvila zoufalá dívka.
Takoví lidé, sice snižují úroveň blogu, ale zároveň si budují jakési seběvědomí, Jsou tedy úspěšní pro sebe, ne však pro blog obecně. Stereotyp blogu: založím si blog->budu psát články->rychle mi nabydou čtenáři (protože jsem prostě úžasný)->jsem slavný bloger. Takhle to prostě nefunguje a valná většina z nich to po roce vezme na vědomí a zůstanou neaktivní, nebo blog úplně smažou. To je hrozná škoda. Radil bych jim, aby místo mazání blog nechali a ve volném čase na něj něco napsali.
Existují také ještě jedny dívky (ano pořád holky, protože kluků je to málo a kdo je zoufalý, tak nepíše na blog), které si chtějí za každou cenu zvýšit návštěvnost a někde četly, že když budou psát hodně komentářů, tak jim to něco vynese. Já tohle již dlouho pozoruju a přirozeně mě to vytáčí. Nerůznorodost v komentářích. Když se podíváte na články, které čte trochu více lidí a srovnáte si je, tak zjistíte, že je komentují úplně stejní lidé. To je podle mě špatně.
Blog je dobrá věc, ale honba za čtenáři mě přijde trochu jako honba za followery na Instagramu. Všechno, jen aby jste měli více sledujících. Psát blog pro slávu mě přijde jako hrozně hloupé.
Pokud už takovýto blog píšete, rozhodně ho nemažte. Poslouží vám, jako vzpomínka a minulost...
Merlin*

Dvojče země? a zpráva o Plutu

25. července 2015 v 15:00 | Merlin*
Včera obletěla svět zpráva, že NASA objevila planetu velmi podobnou Zemi... Tato zpráva, mě jako příznivce astronomie velmi nadchla.
Dvojče Země-planeta Kepler 452b je od nás vzdálena asi 1400 světelných roků (což je v přepočtu 1,324x1016 km). Obíhá kolem hvězdy Kepler 452, která je o jeden a půl miliard let starší než naše Slunce. Exoplaneta (planeta obíhající cizí hvězdu) je o 60% větší než Země a obíhá kolem své hvězdy 385 dnů. Je to slibný začátek. Ještě ale není vyhráno, NASA musí ještě planetu "zvážit", zjistit rotační osu, zjistit přítomnost kapalné vody apod. Umělecké vyobrazení Země a srovnatelné exoplanety Kepler-452b
Ještě máme co zjišťovat, ale je to slibný začátek a budeme se těšit na další výsledky.

Nedávno slavila astronomie však také další úspěch. Sonda New Horizons pořídila snímky Pluta, jeho satelitu Charona a dalších transneptunických těles. Je úžasné pozorovat tak daleký svět. Sondě a NASA blahopřeju a těším se na další výzkum cizích světů.
Pluto ze vdálenosti 45 000 km:
Merlin*

Francie 2015

22. července 2015 v 16:00 | Merlin*
Na konci června se mi splnil jeden ze snů. Odjel jsem do Francie a to na šešt dní.
Nebylo to nic jiného než školní poznávací zájed a já jsem už od září vyskakoval do vzduchu a těšil se na celodenní bloumání Paříží a k večeru na rozsvícenou Eiffelovku.

Co nesnáším na uživatelích sociálních sítí

20. června 2015 v 15:22 | Merlin*
Rád trávím hodně času na sociálních sítích. Mám ale pár výtek, které se převážně týkají jejich uživatelů. Znáte to... Takové obyčejné odpoledne po škole a najednou vás dokážou rozčílit tito lidé. Pojďme pěkně po pořádku.
Facebook
Asi před půl rokem jsem se přidal do skupiny Skupina inteligentních lidí. Možná někteří víte, kam tím narážím. Ze začátku v této skupině vycházely vážně zajímavé příspěvky. Potom se to ale zlomilo. Začínalo to nenápadně statusy typu:
Patříte do této skupiny? 7x7+7:7x7-7+7=?
Pod takovými příklady se v komentářích rozjížděly masivní diskuze o tom, kolik to může vyjít. Lidé hádali nejrůznější výsledky. Správný výsledek je 56. Někteří lidé se snažili špatné počtáře trplivě opravovat a zdůvodňovat správný výsledek. Našli se i však ti, kteří neúspěšným lidem sprostě nadávali a zkrátka je ponižovali.
Nepřátelství se postupně vystupňovalo a dnes se ve skupině zveřejňuje nenávistný obsah a nechutné obrázky s popisem:
Nádor? kdo nedá 1* tak ho podříznu
a podobně... Já mám dnes už příspěvky této skupiny vypnuté a je mi líp. To fakt se lidi musíte pořád otravovat?

Dále mě štvou statusky zamilovaných párů, které zvěřejňují každý druhý den novou fotku. Nezakazuju jim, aby se měli rádi nebo aby ukázali spolužákům, že láska v této době funguje. Ale když to přidáváte pořád tak je mi z toho potom docela špatně.

A naposledy se zmíním o Messengeru. Nejhorší je, když během vaší neaktivity vás někdo přidá do konverzace. Potom si ostatní lidé vesele spolu píšou. Vy se za dvě hodiny připojítek wifi a váš mobil chytně amok. Začne se ozývat ten známý zvuk oznámení z Messengeru. Pípá to pětkrát za sekundu a asi půl hodiny, aby poctivý Messenger oznámil všechny nové zprávy. GRRRR!
Instagram
Na instagramu znám jednou holku, která postne jednu fotku, nabyde jí 100 LIKES a za týden tuto fotku smaže. Měsíc se nic neděje a pak přidá tu stejnou fotku. Takto to probíhá asi pětkrát až nakonec foto definitivně z instagramu zmizí. Ptal jsem se jí proč to dělá a ona seš mě zeptala proč by nemohla. Tak nevím.

Folowne si mě nový člověk, já ho folownu zpátky. Po nějáké době checkuju folowery a zjistím, že ten jistý člověk už mě nesleduje. To se mi už stalo vícekrát. Nechápu.
YouTube
Sice nenatáčím na YouTube ale přesto mě dokáže vytočit, když se objeví pod každým videem:
Kopíruješ!
Tohle bych natočil líp!
Kolik ti je kide?

Ask
Nesnáším takovéty holky, které si obarví vlasy na fialovo a potom dělají na asku strašný úžasňáky. Nebo na asku nesnáším blbý otázky a hejty...

Jinak mám sociální sitě moc rád.
Děkuju za přečtení článku
Merlin*


Eko olympiáda–část první

20. dubna 2015 v 16:33 | Merlin*
V tomto článku se konečně dozvíte, jak to bylo se těmi ekology. Přeji příjemné počtení.
Začalo to jednoho krásného (a taky ledového) zimního dne. Byla zrovna hodina biologie s naším úžasným učitelem biologie. Najednou padl návrh, jestli by někdo nejel na GEOLOGICKOU olympiádu. Přihlásili se tři lidé včetně mě. Jedna dejme tomu jedničkářka, jeden kluk, kterému je všechno jedno a já. Super sestava, řekl bych. Potom se ale jedničkářka vyměnila s mou kamarádkou. A to jsem si myslel, že všechno bude v pohodě.
Asi za tři dny si nás "geology" zavolal jistý učitel biologie pan K.. Začal nám říkat, že musíme udělat jakýsi quest...
Když jsem se detailně podíval na zadání, malém mě vypadly oči z důlků. Měli jsme udělat trasu, na které bychom případným cestovatelům ukazovali geologické, kulturní a přírodní dědictví.
Zde nastalo několik problémů. Zaprvé jsme měli udělat trasu v okolí našeho bydliště- každý bydlíme od sebe docela daleko. Zadruhé- geologické zajímavosti v naší blízkosti téměř neexistují.
Přesto jsme trasu s potížemi sestavili. Dokonce jsme podnikli výlet po trase a vše zdokumentovali.
V termínu odevzdání jsme měli hotovou asi půlku. Naštěstí se dal termín prodloužit. Nakonec jsme byli omluveni z hodiny dějepisu a většinu úkolů dodělali a poslali vše.
Pomalu jsme se připravovali na osudný třídenní výlet do Moravského krasu. Den před odjezdem však nastal opět problém. Jeden člověk z našeho týmu byl nemocný!
Objevilo se však nečekané řešení. Nemocného nahradila Hannie! A jeli jsme. Pan K. se vybarvil jako velmi (ne)spolehlivý učitel, který (a pozor) neumí počítat a je celkově zmatený.
Hned na začátku geologické olympiády jsme zjistili, že jsme přijeli na olympiádu EKOLOGICKOU. Okamžitě začala poznávačka, ve které jsme uhodli dvě kytky ze třiceti. Pomalu se chystalo spaní. Já jsem skončil s pěti klukama na pokoji. Ten pátý přihopsal o půlnoci a v jaksi podnapilém stavu. Celou olympiádu ho následovali dva vysocí kumpáni.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.
Děkuji za přečtení článku.
Merlin*

Charakter člověka a respektujte introverty

9. ledna 2015 v 16:21 | Merlin
Introvert. Tajemná osoba. Něco o tkzv. pubertálních introvertech se dovíte v tomto článku.
Lidé kdysi dávno začali dělit společnost nejen na sangviniky, melancholiky, choleriky a flegmatiky, ale také na introverty a extroverty. Abychom si to ujasnili:
Sangvinik- milý, přátelský, hravý, menší stupeň extroverta
Cholerik- výbušný, urážlivý, sebevědomý, vyšší stupeň extroverta
Melancholik- tichý, důvěřivý, nostalgický, nižší stupeň introverta
Flegmatik- tichý, odtažitý, plachý, vyšší stupeň introverta
Ale není člověk jako člověk. Každý máme v sobě základy všech čtyř skupin. Záleží, která převažuje. Můžete potkat i flegmatika, který bude mezi čtyřma očima vtipkovat a pomlouvat. Každý jsme originál.
Já jsem si dělal před dvěma lety certifikovaný test na zjištění právě sangvinismu atd.
Vyšlo mi, že mám nejvíce ze sangvinika a cholerika. Jsem přátelský, ale i urážlivý. Na třetím místě byl melancholik. Umím se zavřít na celé hodiny do pokoje a vůbec mi to nevadí. Na posledním místě skončil flegmatik s pouhými pár procenty charakteru osobnosti.
Přestaneme řešit mou maličkost a vrhneme se na ty introverty.
V době dospívání (puberta) jsem si všiml jistých odlišností u různých puberťáků(BTW jsem taky náctiletý).
Všichni jsme byli zpočátku obyčejné děti. Pak ale přišel zlom v podobě adolescence a my se změnili. Každý pubertu prožívá po svém. Je spoustu lidí, kteří se v tomto problematickém věku uzavřeli a ze sangviniků se stali introverti. Někteří se ale spřátelili s ještě více lidmi a jsou ještě více sangvinističtí.
Život pubertálního introverta bych opravdu nedokázal přežít. Pořád sedět doma. Ve škole nemět žádnou podporu kamarádů, protože žádné téměř nemáte. Je to opravdu děsivé. A většinou je mi jich docela líto.
Neříkám, že všichni introverti jsou takoví. Mluvím jen o těch nejhorších případech.
Tito lidé se mohou však stát slavnými vědci. Protože jejich útěchou je alespoň malé pochopení ze strany vědy. A také mohou mít naději, že až vyrostou, přestanou být tichou osobou a svůj zbývající život prožijí naplno. Dopřejme jim trochu pochopení!
Merlin*

Na gymplu (ne)jsou jenom samí šprti

17. prosince 2014 v 17:29 | Merlin*
Ano, chodím na víceletý gympl. Ne, nestydím se za to!
V páté třídě jsem si řekl, že půjdu na gymnázium. Většina tehdejších spolužáků mě přemlouvala, abych na gympl nechodil. Dodneška nedokážu pochopit proč.
Uběhlo pár let a my jsme se znovu setkali. Já si jich už moc nevšímal. Znáte to... Noví kamarádi, málo času atd...
Oni mi najednou "vmetli do ksichtu" to, že jsem gymplák a na gymplu jsou prý jen šprti.
Lidi sakra vzpamatujte se! Na gymplu nejsou JEN ŠPRTI! Nepopírám že tam nejsou.
Na gymplu je asi 10 skupin lidí:
1) šprti- nemusím rozebírat
2) lidi, kteří se chtějí učit- věřte nebo ne, ale takový lidi existují
3) lidi, kteří se chtějí něco dozvědět a tempo ostatních lidí se zpomaluje
4) lidi, kteří chtějí před něčím ze základky utéct (kolektiv, jidelna, učitel)
5) lidi, kteří sem jdou jen kvůli kamarádovi
6) lidi, které sem dotlačili rodiče
7) lidi, kteří sem jdou kvůli tomu, že je to výběrová škola
8) lidi, kteří se chtějí připravit na vysokou školu
9) lidi, kteří mají gympl blízko svého bydliště
10) lidi, kteří se sem přihlásili jenom tkzv. For fan
So?
Nejhorší je že gympl kritizují lidi, kteří v té škole nikdy nebyli. Proto nechápu proč...
A když jim řekněte, že na gymplu pár lidí propadá(chcete aby konečně přestali kritizovat), tak jejich reakce je asi taková:"No a co, u nás propadají všichni!"
Co na to říct? Neopírají se o fakty (stereotyp)
Já třeba jsem na gymplu zjistil tolik zajímavých věcí, hodně se třídou cestujeme a obecně se důkladněji vzděláváme než ostatní. Podle mě je gympl dobrá škola...(i když jak který)
Dokonce jeden elektrikář říkal, že toho umíme o fyzice o hodně víc než polovina jeho kolegů.
Nikoho zřejmě nepřesvědčím. Stejně budu pořád slýchat:"Ježíš, gymplák"
Ale jedno vím. Jsem hrdý na to, že jsem gymplák. A nikdo, NIKDO to nezmění!
Tenhle článek jsem napsal v záchvatu vzteku. Poznámku:"No jo, gymplák" jsem slyšel už asi milionkrát. Fakt hrůza. A nejlepší je, že ti co gympl dřív kritizovali se na gymplu nakonec objeví jako prváci. Já už fakt nemůžu. -.-... Dokonce jsem slyšel takovou ztřeštěnou sarkastickou teorii, že gympláci mají kolem sebe jakousi "auru chytrosti". A tím pádem jsou tak chytří, až jsou (s prominutím) debilní.
Děkuju za přečtení článku
M*
 
 

Reklama