Květen 2014

Kapitola první: Běž místo mě !

10. května 2014 v 16:55 | M3rlin |  Kapitolovka
A je to tu ! V dnešní kapitole se setkáme s hlavní postavou, přečteme si něco o práci našeho hrdiny a dozvíme se o nepříjemném příkazu šéfa...Pěkné počtení :DD

* * *

V domě jednoho Londýňana se rozdrnčel budík. Zaklapl ho asi osmadvacetilý mladík s výrazem rozčíleným.
Vstal jsem ze své postele a seběhl dolů, do kuchyně, si udělat snídani. Jakoby zvuk budíku nestačil. Zachvíli se rozezvonil telefon.
>>Nechte...<<,ale můj hlas přebil hlas mohen hlubší
>>Dobré ráno, Marku Lierte, tady šéf<<
Tak tohle tu ještě nebylo- volal mi šéf !
Pracoval jsem v jakési cestovní kanceláři Smith-Tour, která vozila lidi z Anglie na Himálaj a zpět. Kancelář prodělávala ne proto, že by ceny zájezdů byly příliš vysoké. Naopak, částky to byly velmi nízké a někdy i čtyřicetkrát slevněné. Prodělávala zdůvodu lokace. Hlavní budova stála uprostřed čtvrti plné feťáků, narkomanů a huličů, se svým vůdcem Sebastianem Pawkem. Mně ale nevadilo umístění, mně vadil šéf ! Nepříjemný a extrémně obézní chlap s cigaretou v ústech, jménem Trent Smith.
>>Ano, pane šéf ?<< zeptal jsem se opatrně.
>>Lierte, potřeboval bych, aby jste jel na jeden zájezd na Himálaj místo mě ! Já musím ještě zařídit spoustu důležitějších věcí než jet na svůj vlastní zájezd. Pojedou příští víkend<<
>>Už ?<<
>>Ano, co se vám nezdá Lierte ? Slibuju vám vyšší plat !<<
>>Tak já to tedy beru pane šéf<<
>>Tak dobře, nashledanou<<
>>Nashle !<<
Tak já pojedu na Himálaj. No tedy !
Zvony odbily devátou. Rychle, nestihnu metro.
Asi za hodinu jsem kráčel po jedné ulici. Po obvodu ulice se leskla mramorová černá zeď. Každý věděl, že za ní nemůže být nic dobrého. Taky se každý ani nemýlil. Tohle místo bylo hranicí království Sebastiana Pawka a jeho chásky.
Prošel jsem kolem roztrhaného plotu a rozbořeného kusu zdi. Všude mě za kabát chytaly různé větvičky, neboť celé království bylo pokryto hustým keřovitým "lesem". Kolem mě se povalovaly prázdné narkomanské stříkačky a zbytky pytlíky od nejrůznějších drog. Když jsem konečně dospěl k budově naší kanceláře bylo už skoro dest hodin.
Otevřel jsem zaprášené dveře mé kanceláře. To bude zase den !
>>Pane Lierte, pan Smith vás volá<<
>>Už jdu !<<
Zvedl jsem se ze židle, otevřel jsem dveře. Kráčel jsem ponurou chodbou, až k nalštěným dveřím s nápisem Ředitel.




Styl

9. května 2014 v 17:00 | M3rlin |  Témata týdne
Styl je něco podle čeho se lidé snáží řídit. Někdy může být nepříjemný a vámi odzucující. Ale někdy si řeknete: "Tenhle styl se mi líbí !" a začnete ho dodržovat. Já mám třeba vlastní styl oblečení. Jsou to košile, modré a šedé oblečení a vše ve svěžích barvách.
Lišíme se různými styly, ale máme každý aspoň jeden styl...Styl žít.(sorry sebevrazi :D )

* * *
Doufám, že se vám moje krátká úvaha líbila dále sledujte můj blog... Protože poslední dobou přežívám jen na blogu.cz
V nejbližžích dnech se těžte na mou kapitolovku.
Děkuju za přečtení :DD